Rubrika: Napsal a zveřejnil

„Slunce vysoko nad horami zářilo, jako by se nechumelilo.“ Přirozený styl vyprávění, tentokrát trošku v odlehčeném stylu, by snad neurazil nikoho. Nevím proč, ale něčím mi připomínal Payneovo Mládí v hajzlu. Vzhledem k tomu, že byl vypravěčem mladý kluk, se není co divit. Kniha mě z počátku bavila, ke konci nadchla a po jejím zavření…

Hodnocení: 3/5 Knihu jsem otevřel až po (několikátém) shlédnutí filmu. Byl jsem potom velice překvapen, když jsem zjistil, že si tvůrci z knižní verze vzali jen pointu, pár jmen a tři zákony. Nutno dodat, že dobře udělali. Zatímco Já robot z hollywoodské produkce je jeden z nejlepších sci-fi počinů, se kterými jsem se setkal, o…

Musím se přiznat, že mě název ani obálka nijak nezaujaly, knihu jsem otevřel jen díky velkému množství dobrých recenzí. Rozhodně jsem neprohloupil, protože jsem přečetl jednu z nejlepších detektivek, jaká se mi dostala do ruky. Mělo to všechno: spád, napětí i dobrou pointu. Vyčíst by se tomu nedal ani řádek, chvály by se daly vršit…

Říká se: Nesuď knihu podle obalu. V tomto případě je to také chybou, ovšem z jiného důvodu – obálka je totiž jediná věc, která je na knize dobrá. Z amatérského vyprávění přímo prosakoval autorův záměr: mlčenlivý hlavní hrdina, za kterého vždycky někdo odpoví – protože jak to, sakra, napsat, když od něj bude odpověď vyžadována?…

Nebavilo mě to. Dialogy jak od robotů, ploché postavy, nesmyslné jednání. S Reacherem už končím, zdá se mi to čím dál horší. Zdroj: Jack Reacher: Večerní škola – Lee Child | Databáze knih