Starý oprýskaný teréňák Woodmaster se zakvílením pneumatik zatočil za roh a pravým bokem nabral řadu plastových popelnic tak šikovně, že napůl staženým okénkem dovnitř vletěla pomuchlaná plechovka od piva a usadila se mi na klíně. Vzal jsem ji štítivě mezi dva prsty a opatrně vyhodil ven, tak, aby na mě nevytekla ani kapka z jejího případného obsahu.
„Řídíš jako prase,“ řekl jsem. Myška, natahující krk, aby alespoň trochu obstojně viděl přes mohutné okruží volantu na cestu, se hihňavě zasmál. „Klídek,“ zapištěl vysokým hláskem.
„Všechno mám pod kontrolou.“
„No to doufám.“
Dotkl jsem se pravého boku a pohmatem přes bundu jsem se ujistil, že má sedm dvaašedesátka je na správném místě. Věděl jsem sice, že Myška všechny zákazníky předem prověřuje, než se odhodlá se mnou za nimi zajet, ale náhoda je blbec, jak jsem docela nedávno zjistil na vlastní kůži. Jeden pošuk se rozhodl že nás naloží…
#povidka
Ve čtení pokračujte na:
http://www.scifi-povidky.wz.cz/povidky/bastyho-prelud.html